Autorem teorie Glykemického indexu je britský odborník na výživu Dr. David Jenkins. Sacharidy jsou jediným okamžitě využitelným zdrojem energie. Naše tělo si hlídá, aby hladina glukózy v krvi, tzv. glykémie, byla pokud možno stálá. Když klesne pod určitou hranici, začneme cítit hlad. Krátce poté, co sníme cokoli s obsahem sacharidů , hladina cukru v krvi stoupne. Po nějaké době hladina cukru v krvi opět klesá, takže dostáváme hlad a celý kolotoč začíná znovu. Cílem diety dle Glykemického indexu je prodloužení intervalu mezi těmito „hladovými záchvaty?. Potraviny se středním a nízkým glykemickým indexem jsou schopny prodloužit sytost. Tedy čím nižší glykemický index příslušné potraviny, tím pozvolnější je kolísání krevního cukru. V praxi můžeme hodnotu GI najít v různých tabulkách. Chcete-li hubnout, vybírejte si potraviny s GI do 30, respektive co nejblíže této hodnotě, chcete-li si váhu pak udržet, pak s GI do 50, maximálně do 70 (čím méně, tím lépe). Hodnoty nad 70 jsou pak potraviny nevhodné.

    Příklad glykemického indexu u některých potravin (ve 100g): méně než 30 – brokolice, červená čočka, hořká čokoláda, mléko, ořechy, paprika, grapefruit, houby, hrách, sója, hlávkový salát. 30 – 50 – broskve, čočka, pomerančový džus(100%), mango, rajská polévka, hroznové víno, hrášek zelený, černý a žitný chléb, jahody, jogurty nízkotučné i slazené, kiwi, špagety a celozrnné těstoviny. 50 – 70 – bramborová kaše, brambory vařené v páře nebo ve slupce, dýně, bílá mouka, pizza sýrová, hrozinky, chléb pšeničný, bílá rýže, zmrzlina. 70 a více – brambory vařené, jahodový džem, hranolky, popcorn, cornflakes, croissant, med.

    Nutné je dostatečně pít (vodu, minerálky, čaje ? nikdy však slazené!). Vždy přemýšlejte nejen o tom KOLIK, ale také CO jíte. Omezení sladkostí nemusí ve vašem životě znamenat zřeknutí se účinků endorfinů. Nezapomínejte, že endorfiny se vyplavují také při sportu!