• Pokračování devětatřicáté>>> Milý deníčku, zase jsem o něco chytřejší. Prošla jsem s Monikou záludnosti obchůdků se zdravou výživou a nechala si vysvětlit záhadné pojmy jako např. seitan a miso.
    Druhý den v Praze byl ve zcela jiném gardu. Ráno jsem si (na radu Moniky) připravila koktejl. Vstávali jsme dost brzy, bylo třeba ještě nazdobit auta a protože jsme spali u ženicha, čekala nás cesta za nevěstou přes půl Prahy. Nepodlehla jsem všeobecné panice a koktejl si vypila až těsně před odjezdem. Manžel a děti ráno nesnídali (také nebylo tak nějak co, ale předpokládala jsem, že u nevěsty bude) a s sebou jsem nám všem vzala pouze jablko a pití (bylo dost horko už od rána). U nevěsty bylo ale tak narváno, že bylo, myslím, docela úspěchem, když se k ní do bytu dostal ženich. Na nás ostatní nezbylo ani místo, ani občerstvení, což ovšem většině v tu dobu ještě vůbec nevadilo. Jenže pak následovala opět úmorná cesta přes půl Prahy na místo obřadu (za historickým vozem a nazdobeni jsme jeli max padesátkou). Tam se hodinu čekalo (skluz + formality), téměř hodinu trval obřad a pak asi 2 hodiny focení. To už téměř všem došla nejenom trpělivost, ale i voda a chodili se občerstvovat přes ulici ze zámeckého parku do restaurace ? opravdu bylo velké horko. Mé děti byly unavené, hladové, žíznivé a protivné. Manžel ?jen? hladový. Takže když jsme asi v 15 hodin dorazili na místo ?oběda?, všichni už se chovali ?jako by od rána nejedli?. Já měla to štěstí, že jsem si předem objednala místo svíčkové salát s kuřecím masem a ráno se posilnila koktejlíčkem!
    • Pokud nesledujete deníček paní Ivy pravidelně, můžete si jej přečíst pěkně vcelku!!! Čtete zde >>