4.7.2006 Jedeme na dovolenou!!!

Uplynulo pár týdnů od mojí první návštěvy Centra péče o člověka. Mezitím začalo léto, jak má být, a konečně se přiblížila i dlouho očekávaná dovolená. Na dovolenou se většinou jezdí za účelem odpočinku a je na každém, zda se bude jednat o odpočinek pasivní nebo aktivní. Já rozhodně nepatřím mezi skupinu lidí, která vydrží dva týdny na pláži u moře a už vůbec ne můj manžel. Dohodli jsme se tedy, že vyrazíme obdivovat krásy české země ? do Beskyd. Ani jsem nepřemýšlela nad tím, že bych přes dovolenou měla něco měnit. Začala jsem s hubnutím teprve nedávno, tak to přece hned na začátku nepřekazím.
Před odjezdem jsem probrala s Monikou možnosti ?jak přežít dovolenou?. Monika mi říkala, že na dovolené se spíše mám snažit váhu udržet a nepřibrat, já jsem ale byla rozhodnutá, že budu hubnout. Společně jsme se pobavily o snadno dosažitelných přísadách do koktejlů (na dovolenou s sebou nevozíte mixér a mít s sebou pod stanem čersvé mléko nebo jogurt také není jednoduché). Nakoupila jsem si dětské kojenecké výživy bez přídavku cukru, nabalila si do malých lahviček koktejlový prášek, vzala s sebou plastový šejkr, nakoupila ovoce a zeleninu a vyrazili jsme.
Jednoduché to rozhodně není, ale určitě to jde! Za celou dovolenou nejvíc vděčím svému milovanému manželovi ? trpělivě s sebou tahal v batohu dvě láhve s vodou, prášek na koktejl, šejkr s hotovým koktejlem, proteinové tyčinky, ovoce a zeleninu. Trpělivě na mě neustále čekal, protože očistná kůra a časté pití také způsobují časté zastávky a neustálé hledání záchodků. Plánoval nám na každý den trasy a celodenní i večerní program. V průměru jsme ušli 17 km denně a většina jich byla do pěkného kopce… Přiznám se naprosto otevřeně ? občas jsem stávkovala, brečela a byla pěkně vzteklá. Tahala jsem s sebou do kopců příšernou hromadu tuku navíc, nestačila jsem s dechem a myslela jsem, že mi srdce vyskočí z hrudníku. V 27 letech to rozhodně není žádná sláva. Manžel mě uklidňoval, byl trpělivý a trpělivě snášel všechny moje stížnosti, které ? jak jinak ? padaly na jeho hlavu.
Na většině konců našich turistických tras jsme narazili na horskou chatu nebo stánek s občerstvením. Až tam si člověk uvědomí, jak málo se myslí na lidi, kteří mají problém s nadváhou a chtěli by si dát zdrabý oběd nebo lekhé občerstevní. Z klobás, bramboráků, langošů, párků v rohlíku, špaget atd. se bohužel moc vybrat nedá… Záviděla jsem manželovi, který se na konci cesty ?odměnil? pivem a klobáskou nebo gulášem ? přece jen mám v hlavě zažité, že po dobře odvedené práci musí být taky dobré jídlo! Je to ale hloupost! Příšerná hloupost! Odměnit se člověk přece může taky tím, že si dopřeje relaxaci, masáž, kosmetiku… Už jen ten pocit, že jsem udělala něco pro sebe, přece stojí za to!
Každý den jsme si předem pečlivě naplánovali. Dohodli jsme se, kam půjdeme, jak dlouho to bude trvat a jestli půjdeme na společný oběd nebo večeři do restaurace nebo si jen nakoupíme v obchodě. V restauracích mi milí lidé vycházeli vstříc ? vysvětlila jsem jim, že mám zvláštní stravovací režim a poprosila je o přírodní kuřecí steak, salát nebo teplou zeleninu místo přílohy. Většina kucharů reagovala nadšeně ? nezlobili se, naopak byli rádi, že se mezi běžnými steaky obloženými spoustou hranolek a smažených brambor objeví také jídlo, na kterém mohou předvést svoje kuchařské umění. Připravovali mi výborně ochucené čersvé saláty z různých druhů zeleniny, grilovanou zeleninu, dušenou zeleninu s bylinkami, kuřecí maso na různé způsoby, ryby… Pokud jsme se s manželem rozhodli, že tentokrát vynecháme jídlo v restauraci, zajeli jsme do nejbližšího obchodu a koupili nízkotučné sýry, zeleninu, syrečky, bílý jogurt ? postupně jsem studovala etikety a pomalu se mi rozšiřovala paleta chutných a zdravých potravin.
Obsluhu kempu jsem poprosila, aby mi ráno přivezli mléko, jogurt, pomerančový džus ? podle toho, na co jsem měla zrovna chuť – a připravila jsem si koktejl. Dokonce jsem si při společných večerech dopřála svoji oblíbenou pochutinu ? sýrové korbáčky, které v Beskydech prodávají na každém kroku.
Dovolená byla skvělá a rozhodně se dala vydržet i v tomto ?přísnějším režimu?. Po dvou týdnech a návratu domů, jsem byla velmi mile překvapená ? vyběhala jsem na horách 6 kg!!!

    Pokud nesledujete deníček paní Marcely pravidelně, můžete si jej přečíst pěkně vcelku!!! Čtete zde >>