MŮJ DENÍČKU… (24)
22. 6. 2006
Vybíhám tentokrát už známé schody do třetího patra. Zazvoním. Dveře se otevřou a vítá mě Monika. Ještě než mi stačí odpovědět na pozdrav vychrlím na ni: ?Jdu do toho dál, Moni! Probereme další program a finance, ano?? Monika se usmívá ? nepřekvapilo ji to. Prostě ví, že to funguje. Člověk musí jen dbát na pár zásad a poslouchat svoje tělo.
Vážení, měření, první úbytek. Monika mě upozorňuje na to, že první úbytek na váze je vyšší, než bude v následujících týdnech, protože se tělo čistí. Přikývnu. Probereme spolu další postup a Monika mi uděluje pár dalších rad ?jak na to?. Má pro mě připraveny další proteinové tyčinky (mňam ? jsou zdravé a výýýýýborné!!!), vitaminy a bylinky s vlákninou, které napomáhají detoxikaci organismu. Musím ale hodně pít, aby mě nebolela hlava, jak se bude tělo zbavovat škodlivých toxinů uložených v tukových buňkách. Pozorně poslouchám a dělám si poznámky.
Mám ale dnes na srdci ještě jeden problém: ?Moni, o víkendu jedu k našim a mám panickou hrůzu z toho, jak jim říct, že držím dietu.? ?Ale vy přece nedržíte žádnou dietu! Snažíte se jenom změnit životní styl, abyste co nejlépe zvládala vaše sedavé zaměstnání a udržovala si zdraví a kondici. To přece rodiče musí pochopit.?
Společně jsme probrali různé možnosti, jak čelit rodičům a na podporu mi Monika dala leták s modelovými situacemi. Rozloučily jsme se a já jsem vyrazila vzhůru k domovu a vzhůru do dalšího týdne.
- Pokud nesledujete deníček paní Marcely pravidelně, můžete si jej přečíst pěkně vcelku!!! Čtete zde >>