Včera mě Pepa pozval do restaurace. Jak romantické. Tohle udělal Pepa snad poprvé za ty čtyři měsíce, co spolu chodíme. Pepa, můj bůh, moje velká láska? ?Dám si řízek!? rozkáže hned číšníkovi. ?A hranolky! Velkou porci! Jo a pivo!? Pak se číšník podívá na mě. ?A co vy?? ?Dala bych si zeleninový salát s kuřecím masem?? Pepa se ušklíbne. ?To už máš marný, lásko. Nosil bych tě sice na rukou, kdybych tě unesl, ale neboj, stejně tě mám rád,? začne se svému vtipu smát na celé kolo. Já se moc nebavím. Když přinesou jídlo už nemám chuť ani na ten salát. ?Nefňukej do toho jídla, bude to slaný,? podívá se na mě najednou Pepa od svého vyprázdněného talíře. ?Ty už to nebudeš?? pustí se s chutí do salátu.
    Romantický večer s Pepou skončil fiaskem a ve mně uzrálo rozhodnutí. Musím zhubnout. Alespoň pár kilo. Aby mě mohl nosit na rukou. Kdo? No, Pepa teda rozhodně ne?