pokračování šesté>>
    Milý deníčku, našli jsme to. Otevřela mi štíhlá (jak jinak) slečna, mrňavá jako já a trochu se hned na počátku vyděsila mého početného doprovodu. A oprávněně. Téměř vzápětí po zdvořilostních formalitách, ještě během vyplňování vstupního dotazníku, se má dcera neústupně dožadovala bylinného nápoje na uvítanou nám podaného a manžel byl s dětmi vykázán do vedlejší místnosti. Když ani to nepomohlo, odebral se i s kočárem na procházku romanticky začuzenou Prahou. Aby tady nedošlo k nedorozumění, manžela jsem vykázala já, nikoliv slečna Monika, jelikož jsem neslyšela slova vlastního, natož slova zvěstující mi mé světlé zítřky.
    Probraly jsme s Monikou spoustu věcí, nejdřív se ptala ona mě na mé návyky, pocity, chutě, pak dlouho mluvila a já se dozvěděla např. proč mají i jinak štíhlí pánové bříška, proč nehubnou ani ti, kteří téměř nic nejedí, a v čem naše babičky mají a nemají pravdu. Nakonec jsem byla potupně zvážena a změřena (vč. podkožního tuku) a vše bylo zaznamenáno černé na bílém.

      váha 77, pas 94, boky 105, břicho 100, prsa 109 pr. noha 62 krk 36

      • Pokud nesledujete deníček paní Ivy pravidelně, můžete si jej přečíst pěkně vcelku!!! Čtete zde >>