Víme to všichni. Krása je často vizitkou, která otevírá důležitá dveře, významně ovlivňuje postoje lidí i postavení ve společnosti.

?Já na fyzický zevnějšek moc nedám, zajímá mě především to, co je uvnitř.? Tuhle větu známe všichni a často si jí také bereme do úst. Zajímavé pokusy však dokazují, že je tak docela neplatí. Ukázalo se, že i odborníci přes lidská trápení, psychologové a psychiatři, obvykle raději a vstřícněji pracují s klienty hezkými, mladými, upravenými, no prostě krásnými. Jedna francouzská psycholožka podnikla pokus s tři dny starými kojenci. Promítala jim před oči na plátno fotografie ženských tváří, které předtím skupina dospělých označila za krásné a svůdné. I nemluvňata se dívala déle na obličeje, jež považovala za hezčí. Od mateřské školy přes školu a zaměstnání až po domov důchodců lidé dávají přednost krásným, jako by jejich rysy odrážely kvalitu duše, charakter i schopnosti.
?Jsi ošklivý kluk, ošklivá holka!? říkají často rodiče svým potomkům, když zlobí. Stereotypním přisuzováním dobra ke kráse a zla k ošklivosti je prosycena i literatura a umění vůbec. Ohyzdná ježibaba z perníkové chaloupky, dvě nehezké Popelčiny sestry a další postavy, jsou ztělesněním zla v protikladu k dokonale krásným hrdinkám a hrdinům s ušlechtilým srdcem.
Krása je prostě lepší vizitkou než jakýkoli doporučující dopis. Reklamy tuto domněnku jen utvrzují. Podle nich je krása prostředkem k lásce, sexu, úspěchu i štěstí.

A tyto představy se pak projevují i v reálném životě. Většina lidí přijímá roli, která se od nich očekává. Méně pohlední jedinci reagují na lhostejnost či pohrdání agresivitou nebo uzavřeností a naopak. Pohlednější lidé snadněji navazují kontakty. Mezi krásou a sebehodnocením existuje velmi úzký vztah, zejména u žen.

Kde je ideál?

?Krása je v očích toho, kdo se dívá,? napsal Oscar Wilde.
Tohle krásné tvrzení předpokládá jasně subjektivní prvky, ale i tak podléháme společenskému a dobovému diktátu? Možná, že většina z nás by se lépe cítila v době, kdy vládly oblé tvary baroka. Jenže dnes je dnes a baroko se, zdá se, už nenosí. Co s tím?

Zlatá éra kultu KRÁSY

Dnes lidé utratí ročně miliardy za kosmetické zkrášlovací, omlazovací a hubnoucí přípravky, čtvrtina světa drží dietu. A nejsou to jenom ženy. Stále větší počet lidí také vyhledává služby plastické chirurgie. Negativní postoj k vlastní tělesné schránce může vést až k psychické poruše zvané dismorfopatie. Takoví lidé jsou pak přesvědčeni, že jsou naprosto ohyzdní až zrůdní, ačkoli ve skutečnosti mají zcela normální vzhled.

A podle vás je krása kde? Že ji marně hledáte před zrcadlem? Chyba. Hledejte ji skutečně v sobě. Jak se budete cítit totiž uvnitř, projeví se i navenek. Budete-li si sami sobě krásní, budete přitažlivými i pro ty, pro které se dnes ještě možná trápíte.
V prvé řadě si uvědomte, že není třeba se stále úplně přizpůsobit estetickému ideálu Západu. Mějte se rádi a buďme si sami tím jediným měřítkem. Udělejme vše proto, abychom se ve svém těle cítili nejlépe. Poradíme vám, jak to udělat, aby vám se sebou bylo zase krásně.